Stojím večer na dvorku. Na západě vidím kometu se třemi chvosty. Na tom není dosti, tři psi žerou kosti. Vidím na to dosti špatně, protože se stmívá – v pravé poledne, prosím! A to je konec. Konec všemu. (Začátek to buď nemá, nebo jsem ho zapomněl.)